čtvrtek 2. června 2016

On My Wishlist #29


Týdenní projekt s cílem každou sobotu zveřejnit článek s několika knihami,
které leží na vašem knižním wishlistu. Projekt je od Book Chick City.


Je tu opět caturday a s ním On My Wishlist! Začíná to pro mě být tak trošku mučení, psát tyhle články... ne, dělám si legraci. Ačkoliv to je trošku mučení, protože si díky tomu uvědomuju to velké množství nejrůznějších knížek, které bych si přála a fakt ráda si je pořídila, ale nic nejde hned. Bohužel, ale za to čekání to určitě stojí! Tím jsem si naprosto jistá ^^

Cizinec (Harlan Coben)

Cizinec se vynoří odnikud - možná v baru, možná na parkovišti, možná v supermarketu. Nikdo ho nezná. Nikomu není jasné, proč to dělá. Ale informace, které má, se nedají popřít. Zašeptá vám do ucha pár slov, rozmetá jimi váš svět na kousky a zmizí.
Adam Price to právě zažil - ideální manželství, dva skvělí synové, velký dům, výborná práce... Pak mu jeden cizinec prozradil tajemství o minulosti jeho ženy Corinne a Adamova iluze dokonalého života se rozplyne, jako by snad ani nikdy neexistovala. Čím hlouběji se však Adam noří do odhalení Corinniny zrady, tím víc mu dochází, že za vším stojí někdo, kdo se rozhodl některým lidem životy nejen ničit, ale i brát...

Světový bestsellerista Harlan Coben přichází se svým dosud nejskandálnějším thrillerem o tom, jak se mohou dobře míněné lži v cizích rukou změnit ve smrtící pasti.

Od Harlana Cobena jsem zatím nic nečetla, ale vážně ráda bych to napravila. Zaujala mě od něj už jeho kniha Šest let, Cizinec mi ale přijde o něco víc zajímavější. Mám ráda takovéhle knihy, proto když jsem na něj narazila, okamžitě jsem si Cizince šoupla na svojí imaginární poličku s názvem: Jednoho dne si seženu a pak přečtu. (Ano, jsem trošku naivní... na té imaginární poličce je totiž spooousta knih) Na druhou stranu - proč taky ne? Knih nikdy není dost.

Neslyšno (Richelle Mead) 

Ve světě bez zvuku slyší jedna dívka, jak ji cosi volá...
Dívka jménem Fej žije v horské vesnici, kterou sesuvy kamení zcela odřízly od světa. Přežití vesničanů zajišťuje jediné lano, po němž jim přes zrádné skalní stěny posílají jídlo lidé z údolního království.
Naprostá závislost není však to jediné, co Fejinu vesnici sužuje: kam až paměť sahá, zdejší lidé neslyší. Jako by takovéto prokletí nestačilo, začínají nyní ztrácet i zrak. Také zásilky jídla přicházející lanovkou se začínají tenčit... Nadcházejí časy zkázy; obyvatelům horské vsi hrozí tichá temnota a smrt hladem. Pak ale jedné noci probudí Fej drásavý hluk. Vedena zvuky, něčím do té doby naprosto neznámým, se Fej vydává na velkolepou výpravu - sestupuje po nebezpečně strmé hoře do tajemného království Pej-kuo, kde nalezne neuvěřitelnou pravdu o své vesnici i lásku, která ji navždy změní život.

Od Richelle Mead jsem zatím četla jen první díl Vampýrské akademie a pak - na můj vkus - nepříliš vydařenou Sukubu. Pak jsou tu ale její knihy, co mě neskutečně zaujaly na první pohled - jako například Neslyšno. Ta myšlenka je skutečně hodně zajímavá a přijde mi skvělá, což hodně silně podporuje mojí přirozenou knižní zvědavost. Moc ráda bych si Neslyšno přečetla, takže si ho časem určitě seženu.

Skleněná těla (Erik Axl Sund)

Skleněná těla od autorů bestselleru Vraní dívka přinášejí další temný severský thriller, jenž opět zamíří do nejhlubších koutů lidské duše a odkryje její odvrácenou tvář.
Švédsko zaplavila vlna sebevražd. Umírají mladí lidé, ze světa scházejí těmi nejděsivějšími způsoby. U všech se našly staré kazety s hudbou z osmdesátých let. Stockholmský detektiv Jens Hurtig zjistí, že všechny patřily jediné ženě. Nedlouho poté začne někdo brutálně zabíjet vlivné osobnosti. Souvislost obou případů je hrozivější, než si kdo vůbec dokáže představit... Skleněná těla vyprávějí napínavý příběh o hudbě, touze a nenávisti - příběh o tom, čeho všeho je člověk schopen kvůli umění a jak extrémní prostředky je ochoten k tomu použít. Skleněná těla jsou návykový román, jehož čtení bolí, ale nejde zastavit.

Od těchto autorů mám doma sérii Vraní dívka, která mě skutečně zaujala. Jejich styl psaní je na můj vkus trošku neobvyklý, ale dost dobře oba autoři umí podat témata, o kterých si spousta lidí psát třeba ani netroufne. A Skleněná těla se nesou v tom samém duchu, jako Vraní dívka - což mě stejně jako vosu sladký bonbon.




0 komentářů:

Okomentovat