Recenze | Dívka s devíti parukami - Sophie van der Stap

„Pravdivý příběh o mládí a druhé šanci.“

Sophie je teprve dvacet jedna let a užívá si života, studia i randění, když jí lékaři oznámí, že trpí rakovinou. V jediném okamžiku se Sophiin život otočí naprosto jiným, kritickým směrem. Místo studia a stáží se ocitá v nemocnici, kde podstupuje nejrůznější vyšetření a následně chemoterapii, po které ztratí všechny vlasy, se kterými je fakt, že se z ní stal cíl agresivní formy rakoviny, nevyvratitelný. Časem se rozhodně pořídit si paruku, aby se znovu cítila žensky... a zjišťuje, že jí její paruky dávají možnost dívat se na svět odlišnýma očima. S každou parukou si připadá jiná, cítí se jinak a také odlišně vystupuje. Oněch devět paruk se tak stává její nedílnou součástí, stejně tak jako rakovina, se kterou bojuje o svůj život.

Na první pohled mě Dívka s devíti parukami příliš nezaujala. Neměla jsem tušení o čem je a ani název, ani obálka na mě příliš nezapůsobily - to se ale změnilo s krátkým hovořením s kamarádkou, která tuto knihu již četla. Nakonec mě popohnala vlastní zvědavost díky tématům rakovina, paruky a skutečný příběh. V podstatě je to skvěle výstižné pro krátké, ryze slovní popsání, ale jen o tom tahle kniha opravdu není. Prakticky je to příběh skutečného boje nejen s nepřízní osudu, ale se životem. Když se váš vlastní život změní z přítele na protivníka, je to jakoby se proti vám otočil celý váš dosavadní svět - a právě s tím se autorka - a zároveň i hlavní hrdinka - musela doopravdy potýkat.

Sophie van der Stap a „Uma“

Přijde mi to jako zvláštní, ale skvělý nápad psát takhle o svém boji s rakovinou. V dnešní době už to možná (dost možná?) není úplně nejoriginálnější záležitostí, ale právě takové příběhy jsou tím, co by nás mělo otočit k pozitivnějšímu myšlení. Často si člověk jednoduše neumí představit těžší život, než je jeho vlastní - a pak bum. Máte rakovinu. Vsadila bych se, že si to spousta lidí neumí představit, ale to je přirozené. Je těžké představit si něco tak nehmatatelného, ale přesto krutě reálného, že to působí nejen fyzické obtíže, příšerné psychické vypětí - ale především i smrt. Autorka se s tímhle údělem ale vypořádala skvěle, dokázala pootevřít okénko do světa pacientů s rakovinou - a to nejen světa bílých plášťů, chemoterapie a bolesti, ale také ke světlejší straně života. Málokterý člověk si život užívá opravdu naplno, než zjistí, že se mu kriticky krátí čas. O to je potom čtecí zážitek silnější, když jej okořeníme o skutečné emoce. Sama jsem se Sophie prožívala každý její pád, i její radost z toho, že jsou její kosti čisté... včetně milostných vztahů a zlomeného srdce.

Forma, jakou je Dívka s devíti parukami napsaná, je nejen adekvátní k samotnému námětu, ale především perfektně čtivá. Nejsou zde kapitoly ani části, ale zápisy z jednotlivých dnů. U takové formy psaní bych se přirozeně obávala toho, že by autorka mohla popisovat každý sebemenší detail toho, co zažila - ale nic takového se nestalo. Zápisy se různě liší, některé mají i jediný odstavec, další zaberou i několik stránek. Osobně mi to dost vyhovuje svojí lehkostí a plynulostí, s jakou autorka dokonce i píše. Nezabývá se zbytečnými detaily, ani s přehnaností nehraje na city - veškerá její slova jsou téměř hmatatelnou realitou, jakou její příběh pulzuje.

Kniha se dočkala i filmové adaptace

V otázce postav nemám opět co vytýkat - samotná hlavní hrdinka je mi velice sympatická už od první stránky. V jistém ohledu na mě nárazově působila jako o něco mladší, ale to bych neoznačovala za chybu. Ostatní postavy jsou taktéž dost reálné (což se konec konců u postav podle skutečných lidí očekává) a nemůžu říct, že bych některou z nich neměla ráda. Celkově mi tato kniha opravdu přirostla k srdci, a to ve všech možných ohledech. O to víc mě potom překvapuje lehce slabé hodnocení jak na Goodreads, tak na Databázi. Za mě je ale Dívka s devíti parukami skvělá kniha nejen o boji s rakovinou, ale také o životě a tom, jak vratký může být. Jednoznačně doporučuji!