sobota 30. prosince 2017

Recenze: Sedmé dítě - Erik Valeur

 Poslední knihou, kterou v prosinci zrecenzuji je kniha Sedmé dítě, krimi z nakladatelství Omega, kterou jsem jako poslední také získala k recenzi. Je čas podívat se jí na zoubek!


Výsledek obrázku pro sedmé dítě

Počet stran: 840
Vazba: Hardback s přebalem
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017


Při prvním pohledu na knihu Sedmé dítě, jsem nebyla nijak výrazně navnaděná, či dokonce natěšená. Zdála se mi jako další z průměrných severských knih, kterých se mi v poslední době dostaly do rukou desítky, nehledě na ocenění, které kniha získala. Na druhou stranu jsem si říkala, proč jí nedat šanci? A tak nakonec kniha doputovala i do mých rukou.

Sedm dětí, které mají společnou minulost, porodnici i osud, alespoň zpočátku. Každé z nich bylo dáno k adopci a dostalo se do úplně jiného koutu Dánska. Nevěděly o sobě, nevěděly ani o tajemství, které je vzájemně svazovalo. Vše se ale změnilo ve dne, kdy se do novin dostala anonymní zpráva o tom, že jedno z těch sedmi dětí ví velké tajemství, které by otřáslo celým Dánskem. Na povrch vyplývají ošklivá tajemství, včetně minulosti sirotčince, kde na začátku žili. Společnými silami se snaží všech sedm přijít na ono tajemství, a především na své kořeny.

Postav je v knize nespočet a není proto divu, že by snadno mohla nastat chvíle, kdy ani nevíte, o koho jde. Velmi mě proto potěšil soupis všech hlavních postav románů a krátkého shrnutí o jejich životě. Během čtení mi soupis velice pomáhal, přeci jen, severská jména jsou pro mě stále cizí a snadno se dají zapomenout i změnit.


Co se týče různorodosti, autor si skutečně dal záležet na tom, aby každá postava byla jedinečná a vynikala v jiných ohledech. Během čtení jsem ani nenarazila na žádnou, která by mi doslova nevyhovovala. Každá z nich byla příjemnou součástí děje.

Osm set stran je slušný počet dokonce i na krimi nebo detektivky, přesto se mi zpočátku zdálo, že je kniha až přemrštěně natažená. Neskutečná záplava informací, často několik stran za sebou, kterými jsem se musela prokousat a nudné scény mi čtení knihy notně znepříjemnily, nehledě na působivý a napínavý děj. 
Kdyby kniha byla alespoň o čtvrtinu kratší, vůbec bych se nezlobila. Veškerý potenciál se totiž takhle ztratil.


Pokud se zaměříme na zápletku, mohu s klidným srdcem říct, že si autor děj promyslel dobře a napínavě, což mě o to víc mrzí, kvůli tomu, jak děj nakonec skončil. Jsem si jistá, že konec dokáže dobře překvapit každého čtenáře, přestože jsem sama nad touto alternativou už od tři čtvrtě knihy přemýšlela.


Podobně se autor vypořádal i s prostředím, které se často mění a je velmi živě vykreslené. Dánsko je samo o sobě krásná země, v autorově podání však nabírá tajuplnou atmosféru.

Shrnutí knihy je v mých očích je i přes několik plusů negativní. Čtení knihy jsem si opravdu neužila a osm set stran mi ke konci přišlo spíše jako utrpení než jako dobré počtení. Jsem vskutku zklamaná, protože už kvůli dříve řečeným oceněním jsem od knihy čekala více.
Nicméně, nic vám nebrání knihu posoudit dle sebe. Jsem si dost jistá, že se určitě najdou tací, kteří budou z knihy nadšení.

2/5


Za poskytnutí knihy děkuji Nakladatelství Omega
Více o knize naleznete na stránkách - knihyomega.cz
Knihu můžete zakoupit ZDE

Zdroj 1

1 komentář:

  1. Hezky napsaná recenze. Škoda, že se ti kniha spíše nelíbila. Já jsem žádnou krimi nečetla a ani mě to příliš neláká. Nechce se mi rozhodně začínat s nějakou, která čítá přes 800 stránek. Tak dlouhou knihu jsem jaktěživ nečetla! Ale líbí se mi obálka této detektivky.

    OdpovědětVymazat