Svět je téměř zničený, lidé nemohou venku normálně dýchat a čím dál více touží po úniku z reality zmítané jejich osobními problémy, i problémy kolem nich. Tehdy přichází splnění jejich přání a tužeb - Elusion. Dokonalý virtuální svět, kde neplatí žádná bolest, kde se můžete ocitnout kdekoliv na světě, si jen budete přát a budete moct dělat cokoliv, co vás napadne. Nikdy jste si neskočili padákem? Žádný problém. Chcete si zaplavat v moři? Ani to není problém. Elusion je naprosto bezchybný, dokonalý virtuální svět, co přináší lidstvu skvělé odreagování od stresu a problémů každodenního života a faktu, že je země téměř zemřela...
Tématika virtuálních realit je rozhodně aktuální, což mi rovnou připomíná i jiné knihy, než Elusion - například Erebos od Ursuly Poznanski, nebo také skvělou knihu Pod Nekonečnou oblohou od Veronicy Rossi, a toto téma podle mě patří k velice zajímavým tématům, které bývají oblíbené jak v knihách, tak ve filmech či seriálech, ačkoliv v knihách je to vždy, zdá se, nejlepší - díky možnosti zapojit vlastní fantazii a představivost. To jsem při čtení Elusion skutečně ocenila, protože jsem měla dostatek prostoru pro zapojení vlastní představivosti a celý ten svět si jen promítnout v hlavě, jakoby do něj i nahlédnout, což by jistě nebylo možné, kdyby tato kniha nebyla napsaná tak, jak napsaná je. Z hlediska stylu psaní je opravdu moc dobrá, celkem čtivá a bez zbytečných podrobností, které se v některých knihách občas objevují. A to je právě to, co mě na Elusion zaujalo a přesvědčilo mě o tom, že si tuto knihu chci přečíst.
Později však nastávají nepříliš milé situace, jako třeba fakt, že se hlavní hrdinka chvílemi chová jako typická hrdinka knih z young adult žánru, navíc stojí mezi dvěma pohlednými mladíky, z niž je jeden úžasně tajemný, pohledný, s poněkud temnější minulostí a je i odhodlaný jí pomoct s jejím pátrání ohledně Elusion. Tento případ je v dnešní době téměř všude, takže než aby se počítaly knihy, kde se toto vyskytuje, se počítají knihy, které tento případ neobsahují - a těch je poněkud málo, alespoň podle mého názoru. Ještě bych ale chtěla zůstat u postav. Hlavní hrdinka je tedy s typickými rysy, tudíž není nijak moc zajímavá ani sympatická, takže jistě nebude překvapením, že jsem si na ni nemohla zvyknout a jednoduše jsem si ji nijak neoblíbila. Pokud ale jde o další postavy, jako například zmiňovaného tajemného mladíka - Joshe - tak ten mi připadal sympatický do té doby, než se začal chovat naprosto stejným způsobem, jako hlavní hrdinka - neuvěřitelně předvídatelně a vzhledem k jiným postavám v tomto žánru, celkem ohraně. Mluvit o druhém mladíkovi a nejlepším příteli hlavní hrdinky Patrickovi by bylo zbytečné, jen bych se opakovala. Celkově vzato mě tedy postavy velice zklamaly - a to zřejmě nejvíc faktem, že jsou skutečně ohrané a neoriginální.
Co se samotné virtuální reality a děje týče, také nejsem příliš nadšená. Možná můžu působit jako nabručená čtenářka, která nic nedokáže ocenit, ale v poslední době mám zřejmě nějak smůlu na knihy, které si vybírám a čtu - zvlášť potom v tomto žánru. O to víc jsem ale poté mile překvapena, ale to už zabíhám mimo téma. Elusion - jako samotná virtuální realita a hlavní myšlenka celé knihy, pro mne byla dalším velkým zklamáním. Byla velice nedotažená, nedopracovaná, takže v jistých ohledech děj působil nemastně neslaně. Zvlášť poté, když se hlavní hrdinka Regan dozví o chybách v Elusion a o možném nebezpečí pro její uživatele - a začíná s pátráním po pravdě. Tehdy dojde na ten nejhorší možný scénář, který je ošklivě předvídatelný, což mě - jakožto čtenářku - opět zamrzelo.
Vezmu-li to ale celkově, tak má Elusion skutečně dobrou myšlenku, jen zpracování a výsledek poněkud pokulhávají. Takže buď jej čtenář (pokud je jako já) přijme, anebo bude muset zřejmě snížit svoje nároky, protože je tato kniha slabší, než se může na první pohled zdát.
0 komentářů:
Okomentovat