neděle 17. ledna 2016

Recenze: Terapie láskou

    Terapie láskou | Matthew Quick                                     
Počet stran: 271
Rok vydání: 2013
Nakladatelství: Knižní klub
Série a díl v sérii: -
Goodreads hodnocení: 4,01
Anotace: Pat Peoples se vrací z léčebny pro duševně choré a svět kolem mu nedává příliš smysl. Oblíbený fotbalový tým hraje na stadionu, který před několika měsíci ještě nestál, přátelé mají manželky a děti, ačkoli nedávno byli ještě svobodní. Nikdo mu nechce vysvětlit, jak je to možné, ani s ním mluvit o jeho ženě Nikki, s níž se jistě brzy zase shledá, i když právě teď žijí odloučeně. Pat ale věří ve šťastné konce. Stačí na sobě pracovat, nenechat se odradit, být laskavý k lidem, a život vás odmění. Tak je to ve všech dobrých filmech. Co si o tom myslí váš terapeut, mrzoutský táta nebo divná kamarádka, nehraje roli. Protože je jen otázkou času, kdy odluka skončí, on se s Nikki opět shledá a budou žít šťastně až do smrti. Nebo ne?



Pat se vrací z léčebny a pomalu zjišťuje, jak moc se jeho okolí změnilo. Jeho bratr je šťastně ženatý, jeho přítel má dceru, která už i začíná mluvit - ale to, o čem by Pat opravdu chtěl slyšet, neuslyší. Nikdo mu nechce nic říct ohledně jeho ženy Nikki, v doma zmizely jejich společné fotky - a obecně se většina lidí chová, jako by zemřela, zmizela nebo něco podobného. Pat se ale vrátil jako jiný člověk. Věří v stříbrné lemování, pravidelně cvičí - a když dojde řeč na Kennyho G. - který je jeho hlavním nepřítelem, tak hučí jediný tón a počítá do deseti, aby se zbavil špatného nutkání, které by mohlo vést k jeho dalšímu psychickému výbuchu.
Tvrdě na sobě tak pracuje, aby se po skončení odluky mohl ke svojí ženě vrátit - dokonce se dal i na čtení knih, které jakožto učitelka, probírá s dětmi ve škole. Z Pata se stal opravdu jiný člověk. Uvědomuje si krásu svojí ženy a uvědomuje si i svoje chyby, které dost možná zapříčinily tu odpornou odluku - a stále věří ve stříbrné lemování, v dobrý a šťastný konec. Ale cesta k Nikki je těžší, než jak se mohlo zprvu zdát. Nejen, že s ním jeho otec odmítá mluvit, ale nikdo stále o nemluví ani o ní samotné.
Později se Pat seznámí s Tiffany, sestrou manželky jeho přítele Ronnieho. Tiffany je všechno možné, ale jen ne obyčejná lidská bytost. Má dost zvláštní způsob vyjadřování - mluví ostře, a celkem sprostě. A je jednoduše divná. Ale Patův terapeut si myslí, že jen potřebuje kamaráda a že by možná mohla Patovi pomoct, když jde o Nikki...                

Neuvěřitelně jsem si Pata (Patricka) oblíbila. Musím se přiznat, že jsem nejdřív viděla film - a právě díky němu jsem se také dostala ke knize, protože mě vážně navnadil. Obvykle bývají rozdíly mezi knihou a filmem jasně znatelné, ale tohle mě stejně dost překvapilo, rozdíl mezi knižním Patem a filmovým je vážně veliký. V knize mi přijde jako opravdu změněný člověk, který pevně věří ve stříbrné lemování - šťastné konce a dobrý život, pokud se budete chovat k ostatním laskavě a dobře. A ze všeho nejvíc se touží vrátit ke svojí milované ženě Nikki - chce odčinit to, co se stalo. Je vážně sympatický a jeho charakter je poměrně originální, a okamžitě jsem si ho oblíbila. O to lépe, že je hlavní postavou.

Taky jsem si hodně oblíbila Tiffany - a to pro její unikátní charakter, který se v knihách dle mého názoru příliš nevidí. Oproti Patovi je skutečně velice výrazná osobnost, zároveň s jistým znakem poznamenanosti, ale zároveň i notným temperamentem. I Patova matka mi přišla celkem sympatická, protože se dokonale hodila ke svému lehce nabručenému manželovi a synovi, který se vrátil z léčebny pro duševně choré - a oproti takové Tiffany je tu znát hodně velký kontrast - tím se snažím říct, že nám vlastně tahle kniha nabízí opravdu pestrou škálu úžasných postav s ještě úžasnějším charakterem.

Postavy jsou bezesporu super, námět se vyvedl a stejně tak i samotné zpracování. Autorův styl psaní mě sice zrovna neohromil, ale pořád si zachovává určitou otevřenost a především plynulost, díky které je kniha velice čtivá. (Já osobně jsem ji přečetla za dvě noci, mým očím to dalo zabrat) Celkově je to srdečné, místy emotivní a hlavně zábavné čtení, ideální jako kniha pro nějaký ten oddych. Navíc máte taky o čem popřemýšlet - ono to stříbrné lemování je docela zajímavé.








2 komentáře:

  1. Zaujalo mě to, ne že ne. A až budu mít trochu volnější program, určitě na to kouknu. Zajímavě podaná recenze :)
    http://liscidoupeknih.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Vypadá to zajímavě, bohužel s takovým minimem času na čtení nemohu číst úplně vše co mě zaujme :(

    OdpovědětVymazat