10 důvodů... proč si (ne)přečíst 13 Reasons Why

V dnešním článku se nezaměříme na hromádku knih, ale pouze na jednu. A jak můžete hádat podle názvu, jedná se o důvody, proč si přečíst nebo naopak nepřečíst knihu 13 důvodů proč, kterou mnozí milují a mnozí nenávidí. Pojďme se dnes podívat na plusy a mínusy knihy.

Pokračovat v čtení

Recenze: Vzpoura v oblacích

Také jste podobně jako já čekali na druhý díl Magonie? Cooboo konečně vydalo Aerii a ačkoliv je tím nebeskému dobrodružství konec, budete si pokračování o to víc užívat! :)

Pokračovat v čtení

Recenze: Hon za pomstou

 Marissa Meyer si srdce mnohých čtenářů získala právě díky sérii Měsíční kroniky, ale Renegáti jasně dokazují, že autorce jde vše a nejen sci-fi retellingy. Tentokrát se podíváme do dystopického světa, plného řádu, ale i skrytých hrozeb. Do světa Renegátů a Anarchistů.

Pokračovat v čtení

Recenze: Sestry na bojišti

 Kdo v dnešní době nemiluje superhrdiny? Přesně to jsem si myslela, nikdo takový není. Je jedno jestli se jedná o DC nebo Marvel, každý z nás někoho z řady výjimečných zbožňuje. A dneska se podíváme na Wonder Woman. Tedy, její knižní verzi.

Pokračovat v čtení

Záložková mánie #2

Jelikož měl předchozí článek neuvěřitelný úspěch, připravila jsem si pro vás další nové záložky ke stažení, včetně takového malého bonusu! Snad se bude článek a (především) záložky líbit a přeji hezké stahování!

Pokračovat v čtení

Recenze: Uhádneš mé jméno?

Re-tellingy v dnešní době zkrátka frčí, co si budeme povídat. A mnoho lidí je miluje, samozřejmě, mezi ně patřím i já. Ale někdy mi zkrátka přijde, že už bylo v dané oblasti vymyšleno příliš mnoho a originalita se začne pomalu a jistě vytrácet. Což není případ Kruté krásy.

Pokračovat v čtení

Recenze | Magonie - Maria Dahvana Headley

 Magonie sice už vyšla nějaký ten pátek zpátky, ale druhý díl se blíží rychlostí blesku, proto by bylo dobré připomenout, proč si sérii nenechat ujít! Těší se někdo na Aerii tak moc, jako já?

Pokračovat v čtení

Recenze: S láskou tě nenávidím

 Každý z nás má občas chuť přidat se na temnou stranu a stát po boku úchvatnému padouchovi, který má za svým chováním často pohnutky mnohem hlubší, než by se mohlo zdát. V takovém případě není nic lepšího než sáhnout po knize, která vám bude rozumět.

Pokračovat v čtení

Měsíční shrnutí & plánování: Březen 2018

S menším zpožděním i já přináším měsíční shrnutí, které mě v březnu potkalo. Spousty skvělých titulů (jak českých, tak i anglických), knižních věcí a samozřejmě knižní balíček, o kterém se více dozvíte v celém článku!

Pokračovat v čtení

Minirecenze: Intriky na dvoru sultána

Po tak dokonalé knize jako je Poušť v Plamenech, kdo by odolal pokušení a nepřečetl si druhý díl? I když do knihovničky nepasuje dvakrát dobře (doufám, že cooboolíni znovu obálku měnit nebudou!), je to ten poslední důvod, který by vás měl od knihy odradit. Je se nač těšit. Tak se pohodlně usaďte - začínáme.

Pokračovat v čtení

Minirecenze: Dvůr, který ukradne Vaše srdce

 Další z minirecenzí, kde se podíváme na jednu z nejlepších knih, které letos vyšly. A po které určitě i všichni prahnou!
Za knihu děkuji Databázi knih a Albatrosu!

Pokračovat v čtení

Měsíční shrnutí: Únor 2018

Společně s koncem února tu s několikadenním zpožděním přináším i další měsíční shrnutí, tentokrát za únor, který mě skutečně neobyčejně poznamenal - v podobě úžasných knih a dalších věcí!

Pokračovat v čtení

Měsíční shrnutí: Leden 2018

Ačkoliv, bych si za tak dlouhou pauzu zasloužila spíš pohlavek než cokoliv jiného, konečně tu po delší době je nějaký ten článek, byť trochu mimo rubrikový! :)

Pokračovat v čtení

Recenze | Iluminae - Amie Kaufman, Jay Kristoff

 Ke knize Iluminae jsem se dostala skutečnou náhodou - zahlédla jsem jí koutkem oka v knihkupectví a už její velikost mě dostala na kolena. Okamžitě jsem zatoužila si knihu přečíst. Díky internetovému knihkupectví Megaknihy jsem ale naštěstí nemusela čekat nijak dlouho, protože mi knihu zaslali k recenzi doslova rychlostí blesku - Děkuji!

Pokračovat v čtení

Balíčkárna #5

Ahoj! Po dlouhé době mi přišel vysněný balík (tedy, dva) z buxu.cz. Tyto knihy jsem objednávala už v neděli večer, nadšená, samozřejmě, nebylo by to jen tak, aby nenastaly komplikace. A tak mimo knih mi přibylo na čele pár vrásek. :)




Ihned po škole jsem poslušně jako pejsek zamířila do zásilkovny, kde jsem si jednoduše vyzvedla malý, lehoučký balíček. Druhý, mnohem větší a mohutnější jsem si preventivně nechala zaslat domů dobírkou - přeci jen, 3 kila se tahají těžko. Ale stálo to za to! (V hlavní roli na fotce: Šikmý kaktus, dva balíčky, parapet, záclony.)  Tak jo. Jde se otevírat.

Bílé věcičky přešmiknuty a tradiční buxovská krabice, která drží při sobě jen silou vůle se okamžitě rozbalí sama od sebe. Vtipné, vskutku. Ale co se dá dělat, alespoň mám jistotu, že nůžkami nepoškodím knihu.

Tradááá. Cena nevinnosti - Nádherná kniha od Yoli, o které jsem snila už celé věky. A jakmile jsem ji zbystřila ve slevě v buxu, nešlo odolat! Moje sbírka Yoli se tím krásně rozšíří a já se těším, až ji začnu dřív. Upřímně doufám, že to bude co nejdřív.

Kuk! Krabice se znovu otevře sama a ven už vykukuje první knížka.

 Schválně, poznáte o jakou jde?

A je rozbalený i druhý balík! Dole vykukují zbylé knihy, na vrchu můžeme vidět další knihu od Yoli a jednu skutečně šťavnatou knihu od Cooboo. Vážně. Copak tam takové skvosty mohou zůstat? (Jo, můžou, ale to bych musela na bux dostat ban, abych nic nenakoupila.)

A tady máme shrnutí všech šesti knih. Etiketa a špionáž, Cena nevinnosti, Otrávené štěstí, Útěk z teritoria smrti a dva díly ze série Věk X od Richelle Mead. Ano, moje Yoli posedlost se stává jen o to víc horší a já už si sestavuju další wishlist, který brzy spatří světlo světa.

Brzy se můžete těšit na další balíčky, má jich totiž přijít celá řada, vše proto pečlivě nafotím a zveřejním. Mějte se pohádkově!

-A

Pokračovat v čtení

On My Wishlist #35

Jedná se o týdenní projekt s cílem každou sobotu zveřejnit článek s několika knihami, které jsou na vašem knižním wishlistu. Projekt je od Book Chick City.

Výhodou delší odmlky s blogováním je, že mezitím vyjdou hromady a hromady knížek - a člověk se pak ani nestačí divit, o co všechno vlastně přišel. Sama si teď připadám tak trochu jako Alenka v říši divů: těch knih je totiž opravdu pekelně hodně. 

Ne, že bych si zrovna stěžovala, to určitě ne. Mimo toho, že už mi včera vystydlo kafe v důsledku toho, kolik toho jednoduše bylo - jen tak už mě asi nic nepřekvapí. (Ano, poměrně si v tomhle ohledu fandím) 

Falešný polibek - Mary E. Peason

Království Morrigan je ponořeno v tradicích a příbězích o dávném světě, ale některé tradice princezna Lia nemůže překousnout. Například sňatek s někým, koho nikdy nepotkala. To vše pouze kvůli zajištění politického spojenectví. Lia má všeho po krk a je připravena začít nový život. V den své svatby utíká do na míle vzdálené vesnice, kde se usazuje mezi obyčejnými lidmi a především dvěma záhadnými a přitažlivými muži – jedním princem, kterého si měla vzít, a jedním vrahem s úkolem jí zabít. Obklopena tajemstvími a lžemi musí Lia odhalit nebezpečné skutečnosti, které otřesou celým jejím životem, zatímco se pomalu začíná zamilovávat do jednoho z dvou cizinců.

Falešný polibek mi na první pohled moc zajímavý nepřišel, abych pravdu řekla. Ano, obálka je lákavá - ale pokud vím, ani jsem pořádně předtím nedočetla anotaci. (Anebo jsem už vážně hlavou děravá jako cedník...) 

Můj názor se ale poměrně změnil díky referenci od Alex - a když už říká, že je to dobrá knížka... Byla bych blázen, kdybych se na to alespoň nezkusila podívat. Ukázková kapitola byla jeden velký šok... Do teď netuším, co si o tom mám myslet. Hádám, že na to radši nechci myslet vůbec - a už vůbec ne na to, jak jsem se při čtení musela tvářit. Rozhodně to ale navnadilo (Což je ironické vzhledem k tomu, že ta kapitola byla tak trošku jako hodně kyselý citron... Nebo spíš to, co se v ní dělo - ale žádné spoilery, samozřejmě!) a jakmile budu mít možnost, doslova po té knize skočím.

Skvrna - Gillian Flynn

Mistrovská hororová povídka od světové bestselleristky Gillian Flynnové je poctou klasickým duchařským historkám a dalším důkazem autorčina všestranného spisovatelského talentu (získala za ni prestižní Edgar Award). Důkazem, který si nelze nechat ujít.
Neškodné podvůdky, snaha přežívat, drobné lži, a taky jeden věštecký salon se speciálními službami v zadní části. To je svět mladé ženy, na kterou se jednoho upršeného jarního dne obrátí Susan Burkeová, které straší v domě. Jenže ten starý viktoriánský dům skrývá víc tajemství než jednu krvavou šmouhu na stěně a pochybné duchy, které vyžene trocha šalvěje a mořské soli. Dost možná tady půjde někomu i o život...

Skvrnu (v originále Grownup) napsala Flynnová pro soubor Rogues (Darebáci), který z povídek vícera autorů sestavil George R. R. Martin. Toto je její první samostatné vydání.

Ach... Gillian Flynn. Její Ostré předměty se navěky zapsaly do mého srdce a dodnes si pamatuju, jak jsem seděla zády u topení a nebyla schopná se odtrhnout od Zmizelé. Je fakt, že Temné kouty už v mém případě tolik nezabodovaly - ale i tak se Gillian řadí mezi moje opravdu oblíbené autory.
I proto není divu, že jsem zvědavá na její nový kousek - Skvrnu. Ta je sice kraťoučká, ale věřím, že by se mi mohla líbit. Konec konců... Je podzim. A ponurá, temná a děsivá četba je právě ideální pro deštivé a chladné dny. 

Po zemi bloudím dál - Rae Carson

Mám zlato v krvi, v dechu, dokonce i ve skvrnkách v očích. Lee Westfallová má semknutou, láskyplnou rodinu. Má domov, který miluje, a svou věrnou kobylku. A má i nejlepšího kamaráda – který by možná chtěl být něčím víc. Kromě toho má ale i tajemství. Lee dokáže v okolním světě vycítit zlato. Zlaté žíly hluboko v zemi. Malé valounky v potoce. Dokonce i zrnka zlatého prachu, co někomu zalezla pod nehet. I za nejkrutějších zim díky tomu své rodině zajistila bezpečí a dostatek zásob. Čeho by byl ale člověk schopen, aby si dívku s takovou mocí přivlastnil? Mohl by kvůli tomu i vraždit. Když Lee přijde o všechno, co je jí milé, uteče na západ do Kalifornie – kde zrovna objevili zlato. Třeba se z ní vyklube to jediné místo na světě, kde může být Lee sama sebou. Pokud ovšem přežije cestu.

Po zemi bloudím dál mě zaujala díky zvláštní schopnosti hlavní hrdinky - tudíž schopnost cítit zlato v okolí, jak je řečeno v anotaci. Své určitě udělala i krásná obálka (Především ta originální... Česká sice rozhodně není ošklivá, osobně se mi líbí... Ale té původní se opravdu nemá šanci vyrovnat) a tak trochu i moje touha zkusit něco trošku jiného. Osobně jsem opravdu zvědavá, jaké to bude - silně doufám, že mě později tenhle kousek nezklame, protože rozhodně vypadá zajímavě.

Četli jste nebo si přejete některou z těchto knih?

Zdroj 1 | Zdroj 2 | Zdroj 3

Pokračovat v čtení

Knižní deník | Skleněný trůn v gifech: Korunní princ, KORUNNÍ PRINC!

Po knize Skleněný trůn jsem toužila už dlouho. Ale vždycky mi do jejího přečtení něco vlezlo - nedostatek času, peněz, jiná rozečtená kniha... Když tu náhle jsem konečně před dvěma dny dostala to, co jsem celou dobu chtěla - volnou ruku nad výběrem knihy. A tak jsem víc než ochotně začala číst právě tuto.

Čtěte na vlastní nebezpečí, pokusím se nespoilerovat, ale... jeden nikdy neví.

Jak vše začalo?  Knih, které jsem nepřečetla je už doma příliš málo. Některé bych musela přečíst aniž bych si pamatovala první díl, některé se mi vůbec nelíbí, některé se hodí jen na určité chvíle a některé tu mám jen... Proč vlastně? A tak jsem konečně vzala svůj osud do rukou a získala Skleněný trůn. Jde se číst!

V posteli. Hmmm. Ta obálka. Zajímavé. Následuje pečlivé prozkoumávání obálky, písma a vzhledu. Nádherná kniha, skutečně. Jediná škoda, že je to paperback. Ale jinak...

Začátek knihy. Cel- waaaait. Co. To Je. Za. Jméno? Jak se to vyslovuje? Napodobuje výslovnost až tak, že to zní jako "cerálie". Nope. To asi nebude úplně správné.

A dostáváme se k nejlepší části knihy. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ. Korunní princ...

Celeana, Dorian a Chaol - vrah, princ a kapitán stráží. No není tohle roztomilá skupinka? O to víc, když je Dorian prakticky její zaměstnavatel a Chaol nadřízený. No, jsem zvědavá, jak se to mezi nimi vyvrbí.

Přichází turnaj! A spolu s ním banda špinavých, odpudivých soupeřů včetně Parchanta s velkým P na začátku slova. Mimo ošklivých začátků, pádů, bolesti, hádek, tajemství, je Celeana v pořádku - zatím. Ale tajemství přibývá a není tedy divu, že děj Skleněného trůnu připomíná během chvíle talíř pořádně zamotaných špaget.

A přichází i první smrt. Nikdo netuší, co se děje, těl přibývá a konec turnaje se blíží. Celeana se pomalu a jistě dostává na kloub tomu, kdo je vrahem a vztahy mezi ní a ostatními jsou jen a jen lepší. Vážně. Tuhle knihu musíte milovat.

A stejně jako každý začátek, nastává i konec. Zanechal mě bez dechu, plně natěšenou na další díl a co víc, Skleněný trůn patří rozhodně mezi jedny z mých nejoblíbenějších knih!

Tak zase příště!

Zdroj 1 | Zdroj 2 | Zdroj 3 | Zdroj 4 | Zdroj 5 | Zdroj 6 | Zdroj 7 | Zdroj 8

Pokračovat v čtení

Recenze | OTKA - Ošklivá tlustá kamarádka - Kody Keplinger

Střední škola je nebezpečné místo, přežít v ní znamená boj. O tom většina lidí ví svoje, spousta skončí s více či méně pěknou přezdívkou, která mu zůstane na zádech po pěkně dlouhou dobu... Jako třeba OTKA. Ošklivá tlustá kamarádka. 

Recenze psána pro web Databáze knih, moc děkuji za poskytnutí recenzního výtisku!

Série: -
Počet stran: 304
Vazba: Paperback
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2015

Když Bianca skončí na jednom večírku označená za „OTKU“, pochopitelně se jí to nelíbí. Nikdy si ale neuvědomila, že by právě ona mohla být tou „ošklivou“ mezi svými kamarádkami. Nemyslela si o sobě, že by byla nějak dokonalá, na rozdíl od svých vrstevníků věci vnímá přesně tak, jak jsou - bez zbytečného přikrášlování. I proto nesnáší Wesleyho, místního krasavce... který jí dal onu přezdívku. I přesto všechno si k sobě najdou cestu. Bianca to ze začátku bere jen jako rozptýlení, ale postupem času si uvědomí, že k němu něco cítí...

Občas zatoužím po něčem jiném. Jednoduchém a zábavném. S OTKOU jsem se nepřehmátla... Ačkoliv začátek byl celkem bolestivý.

Když jsem začala číst, moc zábavné mi to nepřišlo. Měla jsem problém se pořádně začíst a celkově na mě všechno působilo dojmem „ne-e“. Nebylo to ono, něco tomu chybělo. To se změnilo zhruba v polovině, kdy jsem se opravdu začetla a skvěle se začala bavit. 

Po dějové stránce je OTKA taková poměrně nevýrazná. Ne, že by děj postrádala, ale... Je opravdu nevýrazný. Je pravda, že kvůli tomu člověk do podobné knihy asi nepůjde, ale při čtení to rozhodně má svůj možný dopad. Já jsem kvůli tomu měla potíže se začtením, než se věci vychytaly. To taky nějakou dobu trvalo. 

Hlavní atrakcí je samotná Bianca, která je podle mého názoru jedna z nejzajímavějších a nejvyvedenějších postav v YA literatuře vůbec. Bylo nesmírně snadné propadnout jejímu charakteru a přístupu - to právě ona dělala knihu zábavnou a takovou svěží. Díky Wesleymu navíc vzniká zajímavý kontrast, který dělá jejich vztah ještě zvláštnější, než je sám o sobě: někoho nenávidíte, ale nakonec se s ním políbíte. A polibek vede ke vztahu, konkrétně k přátelství s výhodami. Uvědomujete si, jak zvláštní to je. Ale prostě to z nějakého důvodu funguje. 

Musím říct, že jsem se opravdu bavila. Nad některými věcmi jsem musela sice trošku pozvednout obočí, ale nebylo to nic hrozného. Je jen škoda, že autorka nedodala trošku víc příběhu. OTKA je opravdu jednoduché čtení, které bych vřele doporučila těm, co hledají něco odpočinkového na čtení a ideálně se chtějí zasmát. Protože Bianca... Ach, Bianca. Dokáže rozveselit i den blbec.

Zdroj 1 | Zdroj 2

Pokračovat v čtení

Recenze | První konec - Lauren James

Rok 2039, Nottinghamská univerzita. Kate se setkává se svým novým spolužákem, Matthewem. Probouzí se v ní zvláštní pocit... Nedokáže ho přesně identifikovat, ale určitým způsobem ji to k Mattovi táhne. A není divu – ti dva se totiž už nejednou potkali... Jen napříč historií. 

Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla moc poděkovat webu Databáze knih, díky moc!

Série: ?
Počet stran: 365
Vazba: Hardback
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2016

V průběhu několika staletí se Matthew s Katherine setkávají, zamilují se do sebe a poté pokaždé tragicky zemřou. Tentokrát je to ale jinak, oni jsou jiní. Oba touží zjistit pravdu o svém původu, a proč vlastně stále umírají a znovu se rodí. To je zavede na cestu napříč minulostí ve stopách svých předchůdců, kteří doposud pokaždé selhali...

Na první pohled První konec zaujme svojí hezkou a zajímavou obálkou, která mě osobně skutečně dostala. Je jednoduchá, ale moc pěkná – skvělý způsob, jak přitáhnout pozornost k anotaci. Musím se přiznat, že jsem úplně nevěděla, co od toho očekávat. Přišlo mi to trošičku matoucí... A vlastně ještě teď to tak cítím.

Už na začátku se objevují krátké texty v podobě poznámek, vzkazů a emailů, co si psali předchozí Katherine a Matthew. Musím rovnou říct, že to byla první věc, co mě naprosto odrovnala – nemohla jsem si pomoct! Tyhle drobné poznámky byly nejenom vtipné, ale taky nabízely skvělou možnost poznat blíž předchozí Kate a Matta, jejich život – a hlavně jejich záměry, protože byli později společností označení za teroristy. 

Jejich drobné hašteření a dopisování bylo pro tu knihu ideální zpestření děje, který je ze začátku poměrně zmatený. (Alespoň já byla zmatená) A když říkám zmatený, tak to myslím doslovně. 

Autorka čtenáře totiž provede ne jednou časovou rovinou, ale hned třemi – tudíž se setkáváme hned se třemi různými verzemi Kate a Matta, zatímco se dozvídáme jejich příběh. Vzhledem k tomu, že se časy vzájemně prolínají… Je tu celkem slušná možnost, že se člověk ztratí – což se ostatně stalo i mě. Dost dlouho jsem v ději tápala a pořádně ho nechápala, to se změnilo až okolo poloviny knihy. To mě trošičku zklamalo – ale svým způsobem to příběhu dodává na tajemnosti, zvlášť v případě, kdy vlastně nevíme nic o smyslu znovuzrození hlavních hrdinů. 

Na druhou stranu se mi moc líbí drobné detaily, které provázely jednotlivé „verze“ postav napříč těmi roky. Byli pokaždé trošku jiní, což je vždycky činilo o něco zajímavější. Když se k tomu přidá nádech historického prostředí, působí to vážně dobře. 

Moc se mi líbil autorčin styl psaní, je svěží a velice čtivý. Díky střídání časů se člověk sice může ztratit, ale autorka si zvládá dost dobře udržet pozornost – což okořeňují právě poznámky a vzkazy, jak jsem zmiňovala na začátku. Celkově je První konec zajímavý a dost čtivý, ale jeho slabá stránka je pomalý rozjezd děje a určitá chaotičnost, která může některé čtenáře odradit. 

Osobně musím říct, že ačkoliv mě První konec zanechal poněkud zmatenou... Velice dobře se četl a rozhodně se mi líbil. Musím se přiznat, že při čtení některých těch vzkazů už mi skutečně cukaly koutky – takhle dobře už jsem se dlouho nepobavila. I díky tomu tahle kniha také vystupuje z davu a získala si moji přízeň. Vzhledem k velice pomalému rozjezdu a určité zmatenosti dávám čtyři hvězdičky.

Pokračovat v čtení

Recenze | Kdybychom se neviděli - Cynthia Hand

Tématika rodiny a úmrtí v ní je v poslední době nejen rozšířená, ale také dost populární. Nedávno jsem psala recenzi na knihu Byla jsem tu od Gayle Forman, dnes se podíváme na podobný kousek - Kdybychom se neviděli od Cynthie Hand, autorky série Nadpozemská.

Za poskytnutí recenzního výtisku bych chtěla moc poděkovat webu Databáze knih, díky moc! 

Série: -
Počet stran: 320
Vazba: Hardback
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2015

Jaký je život člověka, který ztratil někoho blízkého? Lex to ví, sama tím prochází. Její bratr spáchal sebevraždu - její život se v ten moment zastavil a obrátil vzhůru nohama. Už to není obyčejná holka, co má obyčejný život. Je ztracená, dost možná i zatracená.
Kdyby měla Lex na výběr, pokusila by se věci udělat jinak. Pokusila by se Tylera zachránit, aby si neublížil a neodešel. Nemůže ale jeho čin zvrátit, ani změnit. Místo toho musí žít nejen život bez něj, ale i sama se sebou. S vědomím, že pro něj ještě mohla něco udělat... Zachránit ho. 

V poslední době se tenhle typ knih doslova překvapivě rozmnožil, ale nemůžu si stěžovat. Podobné kousky vrhají na tohle celkem ošemetné téma nové světlo, což je podle mého názoru dobré. Na druhou stranu… Jak moc dobré je, když se nám vrací stále ten samý scénář? 

Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla nejistá. Trošku jsem se totiž obávala, aby celá ta kniha nebyla taková… Ubrečená. Což se může stát a svým způsobem bych to autorce ani neměla vyčítat, protože by to byla přirozená lidská reakce – ale asi by mě to moc nebavilo číst. Dost často se stává, že člověk v knize narazí na hrdinku, která je trošku ubrečená, těžko se na to dá nestěžovat. S radostí ale můžu oznámit, že tohle nebyl ten případ. 

Už od začátku mi Kdybychom se neviděli přišla zvláštní. Těžko říct, jestli to bylo tou všudypřítomnou atmosférou, která byla hodně cítit smutkem – anebo něčím jiným? Kdo ví. Autorčin styl psaní mě ale velice rychle vtáhl do víru čtení, díky čemuž jsem byla opravdu velice mile překvapená. Ne, že bych očekávala nějaký propadák, to ne. Ale rozhodně by mě nenapadlo, že se mi dostane až tak dobrého startu. 

Pár podobných knih jsem už četla, takže jsem tak nějak dopředu věděla, do čeho přibližně jdu. I tak jsem byla dost překvapená zpracováním. Autorka totiž sáhla po poněkud… netradičním stylu. Máte rádi duchy a něco, co vás povede k zamyšlení? Pak se vám tohle dost možná bude hodně líbit. 

Osobně jsem z výskytu „ducha“ byla příšerně zmatená. Alespoň tedy v době, kdy jsem tu knihu četla – a pěkných pár týdnů potom, protože mi to stále vrtalo hlavou. Tohle se mi u knížek opravdu moc často nestává. Tahle knížka mě nejen přiměla si trošku pobrečet a prožít emocionální horskou dráhu, ale hlavně mi dala skutečně něco k zamyšlení. Hodně k zamyšlení. Což je ostatně důvod, proč jsem nakonec ze svého hodnocení nestrhla jednu hvězdičku, jak jsem po dočtení měla v úmyslu. 

Některé věci byly poněkud chaotické. Hlavní hrdinka v některých chvílích působila zmateně sama o sobě – což jí rozhodně nevyčítám, ale občas mi to vadilo. Chvílemi jsem trošku nechápala co se děje, protože díky tomu děj na mě působil poněkud chaoticky. Podobné chvíle ale nenastávaly často, za což jsem skutečně moc a moc vděčná. Hodně by to komplikovalo čtení – a věřím, že nejen mě. 

Co se týče postav jako takových, nepřišly mi nějak zvláštní. Tyler se mi líbil – ale jako mrtvý bratr neměl příliš prostoru pro to, aby se nějak projevil. Hlavní hrdinkou je pak již zmíněná Lex, která je sice velice věrohodná v ohledu reakcí a pocitů vzhledem ke svojí situaci, ale chvílemi na mě dělala dojem, že to trošku přehání. Obecně řečeno mi postavy nepřijdou zrovna ohromující, spíš takové typické. S podobným charakterem se člověk setká velice často v různých YA knihách a málokterou postavu bych skutečně mohla označit za originální. 

Na druhou stranu musím říct, že tím rozhodně nekončím. Postavy sice nebyly úplně překvapivé anebo originální, ale měly určitý realistický nádech. Stejně jako Lex, i ostatní působili poměrně přirozeně – někteří dokonce vážně zajímavě. To musím rozhodně přičíst k dobru.

Autorka si dokáže plynulým dějem udržet pozornost, a když už se to zdá, že se nic neděje, dokáže celkem překvapit. Největším pozitivem je beze sporů emotivnost. Kdybychom se neviděli jednoduše působí přirozeně smutně a dokáže v čtenáři vyvolat celou škálu emocí, díky kterým jednoduše musím dát palec nahoru. Pokud hledáte něco smutného, emotivního a čtivého, může pro vás být zrovna tahle knížka tou pravou. 

Pokračovat v čtení