neděle 5. června 2016

Recenze | Elita - Kiera Cass


Pouze šest dívek ze třiceti pěti smí dál bojovat
 nejen o srdce prince Maxona, ale také o korunu. 

America je stále jednou z nich - a ačkoliv se již zdálo, že téměř sahá po koruně, všechno se zvrtlo. Nemůže se rozhodnout, komu její srdce patří. Při příchodu do paláce měla zlomené srdce kvůli svojí první a jediné lásce Aspenovi, který se shodou okolností do paláce dostal jako stráž a uvědomil si jak velikou chybu udělal, když ji nechal jít. America ale zároveň nemůže popřít jisté city vůči princi Maxonovi, což jí celou situaci nijak neulehčuje. Zatímco se tedy pokouší zjistit, komu její srdce patří a jestli je koruna to, po čem touží se, ale odehrává spousta dalších událostí, které ji od Maxona jen více a více táhnou pryč. Rebelové i nadále usilují o svrhnutí celého systému monarchie, zbylých pět dívek bojuje ještě tvrději o Maxonovu přízeň a král začíná nad původní hlavní favoritkou Selekce velice rychle ztrácet trpělivost, což vyústí v nejednu těžkou situaci.



Pokračování popelkovského příběhu z dystopického světa, jež vládne královská rodina, se začalo ubírat pochybným směrem. Elita jistě zaujme svou krásnou obálkou, čtenáře si jistě také najde - ale co my, kteří už jsme o něco náročnější? Ze sympatické Americy se dle mého názoru stala tak trošičku naprosto obyčejná rádoby hrdinka, s jakou se člověk může setkat v každé třetí... ne-li i druhé knize. Copak se stalo? Selekce sice nebyla úplně průlomová, ani bych ji neoznačila za skvělou v pravém slova smyslu, ale rozhodně byla opravdu dobrá. Ačkoliv si využitím reality-show autorka trošku pocuchala fasádu celé série, pořád to bylo dobré. Hodně dobré. Jako oddechovka už i perfektní, zvlášť když všechno okořeníme pohledným princem a milostným trojúhelníkem. Ten trojúhelník je prakticky tím největším klišé celé knihy (společně s prvním dílem vlastně knih) a rozhodně nic nevylepšuje. Na druhou stranu se ale nedá popřít, že má Kiera Cass rozhodně co nabídnout - ať už svým stylem psaní, nebo originálním nápadem, protože téma najděte princi nějakou dívku skrz reality-show tu ještě opravdu nebylo, těžko říct, jestli je to dobře.

America stojí mezi vysněným životem s Aspenem, který ji před odchodem do Selekce jednoduše opustil - a možným pohádkovým životem s princem Maxonem, kterého skutečně očarovala. Je to koruna, nebo obyčejný život. America se ale nemůže, nebo spíš nedokáže rozhodnout - proto jsem skutečně moc doufala, že se s příchodem rebelů trošičku posune dál a její rozhodnutí bude už alespoň uložené kdesi v jejím podvědomí, ale nic se nestalo. Došlo jen na jistou scénku s rebely, která měla Americu popohnat k tomu, aby nad ní také alespoň zapřemýšlela, ale místo toho se dál věnovala svým citům a Aspenovi. Za sebe jednoznačně říkám, že ho nemám ráda. Jako postava je mi hrubě nesympatický a moc mi připomíná všemožné jiné knižní hrdiny, kteří se v YA knihách (bohužel) objevují. Mnohem víc mě ale zarazil Američin přístup k rebelům. Její setkání s nimi mohlo být vskutku zajímavé, mohlo celému ději udat nový, lepší směr, ale její otočka zpět k trapnému rozhodování mezi princem a dětskou láskou je jako tupá rána do hlavy. Ta holka jednoduše neví, co chce. O to víc mě rozhořčila její náhlá charakterová změna: V prvním díle působila opravdu sympaticky jako vhodná adeptka pro Maxona, ale v Elitě se z ní stává dívka nehodná nejen důvěry, ale nakonec i jakýchkoliv milostných citů, zatímco se sama cítí ublížená.

V jistých ohledech mě Elita jednoduše přinutila protáčet panenky, ale i tak stále působí stejně pohádkovým dojmem, který je pro ni klíčový. Snad málokterá dívka si v dětství neprošla obdobím, kdy si přála být princeznou. I já jsem toužila být princezna, takže si svůj stařičký, dětský sen plním formou čtení. V tomhle musím autorku jednoduše pochválit - princeznovský svět plný nádherných šatů, pohledného prince a paláce se jí vydařil opravdu dobře.

Se stylem psaní Kiera Cass rozhodně problém nemá, takže Elita na čtivosti opravdu netrpí. Stránky mizí tak rychle, jak je čtenář dokáže otáčet, ačkoliv místy trošku chybí akce, což se dá - vzhledem k samotnému námětu - očekávat. Překvapuje mě ale spojení takového pohádkového motivu s prapodivnými rebely, o kterých jsme se ani v druhém díle prakticky nic nedozvěděli. Rádi čtou, víc nám toho autorka neprozradí... ale přesto se řítíme k třetímu dílu? Tenhle fakt mě neustále nutí víc a víc přemýšlet. V jistém ohledu mi to přijde ryze nepatřičné, jakoby se autorka jenom pokoušela najít cosi, co by její příběh vskutku okořenilo - přeci jen, pohádky nebývají bez nějakého toho zla - ale ukazuje se, že naše forma zla je víc a víc neforemná. Jsem skutečně zvědavá, jak se s tím vším nakonec popere ve třetím díle, ale do té doby ať už se America rozhodne, protože není nic horšího, než rozhodování hlavní hrdinky o tom, komu její srdce patří... po celou knihu. 






0 komentářů:

Okomentovat