Muž v ukradeném mercedesu úmyslně vjede do fronty na chodníku, na místě zůstane osm mrtvých a patnáct zraněných. Řidič z místa činu zmizí. Po několika měsících dostane vysloužilý zatrpklý policista ze stejného městečka podivný dopis od kohosi, kdo se k činu přihlásí a zároveň naznačí, že chystá mnohem strašlivější útok - masakr tisíců lidí. Detektivní příběh ve stylu drsné školy z pera mistra napětí umožní čtenářům děsivým a nezapomenutelným způsobem nahlédnout do mysli vyšinutého vraha. Příběh byl inspirován skutečnou událostí.
Lákavá obálka s pěkně modrým deštníkem, pořádný mercedes drtící zoufalé lidé, co si přišli žádat o práci - perfektní kombinace k nalákání čtenáře na přečtení. Ono to ale zas až tak žhavé a vzrušující ale nebude.
Bill Hodges je detektiv v důchodu. Jeho život už prakticky ztrácí smysl - z neustálého sledování televize mu měkne mozek, sem tam si dá pivo a nedokáže přestat myslet na svoji zbraň a to, že už by to mohl ukončit. Jeho život ale znovu nabere pořádné obrátky díky ''Mercedesovému vrahovi'', který se jej rozhodne kontaktovat. Bill už se s ním setkal - na veřejnosti vzbuzuje strach, ale jako mediální senzace působí na společnost různě. Onehdy najel ukradeným mercedesem do zástupu lidí, kteří přišli žádat o práci - zabil osm lidí, patnáct dalších zranil. Po samotném incidentu odjel z místa činu a policii se ho nikdy nepodařilo dopadnout. Teď se ale rozhodl kontaktovat starého detektiva s výzvou k menší hře - má v plánu svoje konání zopakovat, jen v mnohem masivnější míře...
Stephen King je jednoznačně jedním z opravdu skvělých spisovatelů. Má velice osobitý styl psaní, dokáže volit ta správná slova a se svými čtenáři si často postrkuje jako se šachovými figurkami - dokáže vzbudit nejen strach, ale také všechny další pocity, jaké v nás čtenářích spisovatelé svým psaním dokáží vzbudit. Pan Mercedes na začátku vyvolává dojem mrazivého chladu a mírného šoku ze závěru samotné úvodní scény. Pokud ale čekáte nějaké pokračování téhle atmosféry, jste na skutečně špatné adrese. Veškeré napětí a perfektní atmosféra ze začátku totiž končí právě s fantastickou úvodní scénou. Samotný zbytek je potom jen jedna veliká pomyslná nudle textu, kdy každé slovo nebo věta ještě posiluje dojem nekonečnosti čtení. Hlavní hrdina se neustále motá v tom samém kruhu, neskutečně pomalu všechno projednává a samotný Mercedes je sice velikým zpestřením celé téhle šlamastiky, ale je to stále nedostačující.
Netvrdím, že je celá kniha napsaná špatně - ale nějak postrádá svoji čtivost. Když už se tedy podaří nějaká scéna a konečně vzbudí nějaký zájem, napětí nebo dohady, je okamžitě pohřbena pod další zbytečnou scénou a nekonečným protahováním. Osobně musím říct, že jsem se na Pana Mercedese skutečně moc těšila a četla jsem kousek v angličtině (právě onen božský začátek) ale jakkoliv mám Stephena Kinga ráda a oceňuji celý tenhle nápad, je to bohužel nepovedený pokus. Jistě se najdou tací čtenáři, které si Mercedes získá, ale přesto bych od něj neměla nijak veliká očekávání. Po většinu čtení se jakákoliv čtivost vytrácí do vzdáleného neznáma, které ve svojí absolutní upřímnosti označím za konec knihy a přestože jsou postavy dobré, celý příběh postrádá klasickou jiskru, která je hnacím motorem celé knihy.
Postavy nejsou špatné, jsou dobré. Bill Hodges je jako klasický vysloužilý polda, a přesně tak i působí. Jeho charakter není nijak výrazný nebo abnormálně dobrý, ale jako postava rozhodně neurazí. Samotný Pan Mercedes, nebo chcete-li ''Mercedesový vrah'' je potom malým zábleskem geniality, na jakou jsem v téhle knize celou dobu čekala. Díky němu se značně zdvihá úroveň čtení a i přes relativně snadno odhadnutelný konec a průběh děje je to příjemné čtení, pokud jste ten typ čtenáře, kterému nevadí zbytečné protahování. Máme-li ale na druhou stranu je v porovnání s ostatními díly Stephena Kinga Pan Mercedes slabším průměrem - a u toho také v hodnocení zůstanu. Stejně jako samotný Bill Hodges Pan Merceses jednoduše neurazí, ale rozhodně to není žádné přepychové dílo. Navíc jako první díl série nepůsobí zrovna nejlépe, takže je vhodný spíš jako oddychové čtivo s lehce temnější příměsí, které se ale dostává vskutku málo. Za postavu ''Mercedesového vraha'' ale musím dát palec nahoru.
0 komentářů:
Okomentovat