Knižní resty #1 | Galveston a Temné kouty

V poslední době se mi to stávalo celkem často... Odkládání zrecenzování některých knih. V horších případech i jejich dočítání, ale o tom zase někdy jindy.
I proto jsem se rozhodla jít do téhle rubriky, abych dohnala svoje mezery ohledně knih, které jsem sice přečetla... Ale nezrecenzovala.

Prvními knihami jsou Galveston a Temné kouty.

Galveston si získal mojí pozornost svým trailerem. Nad koupí jsem příliš nepřemýšlela - a dodatečně jsem rozhodně nelitovala, protože mě čtení moc a moc bavilo! Bylo to velice příjemné překvapení, abych pravdu řekla.

Hlavním hrdinou je Roy - tvrdý chlapík, který pracuje jako zabiják a vymahač dluhů. Víceméně žije nebezpečím. Všechno se změní ve chvíli, kdy mu doktor diagnostikuje smrtelnou nemoc a jeho vlastní šéf mu vrazí kudlu do zad, když se ho pokusí zbavit. Teď ho čeká útěk, není ale sám. Bere s sebou i dívku jménem Rocky, která žije na stejném kraji společnosti jako on... 

Autorův styl psaní byl velice čtivý, překvapivě jsem nedokázala hned odhadnout děj a ani konec. V některých chvílích mi děj přišel trošku zbytečně protažený, ale i tak jsem si čtení opravdu velice užívala. Velký podíl na tom nepochybně má i čtivost, s jakou je Galveston napsaný. A asi i fakt, že jsem nic podobného zatím nečetla.

Musím se přiznat, že se mi hodně líbily postavy. Roy je sám o sobě velice zajímavý, ale společně s Rocky dali dohromady takovou zvláštní kombinaci. Jejich přístup k tomu druhému, chování a i osudy - to všechno bylo opravdu moc zajímavě podané, zároveň poměrně realistickým způsobem. Nebylo zapotřebí přikrášlování, to se mi líbilo.

Společně se zajímavým dějem a určitou dávkou čtivosti pro mě byl Galveston opravdu vítanou změnou. Jsem si jistá, že se k němu v budoucnu ráda vrátím.

Temné kouty jsem si pořídila už jen z principu - Gillian Flynn je moje oblíbená autorka, její Ostré předměty i Zmizelá jsou mými velice oblíbenými knihami. Nebyl důvod, proč se netěšit i na třetí knihu... Vypadala moc dobře. Vypadala.

Libby jako menší přežila hrůzný masakr, který postihl její rodinu. A byla to právě ona, co dosvědčila vinu svého bratra Bena, coby vraha. Dnes už je ale dospělá... A docházejí jí peníze. Dřív mívala hodně peněz, lidé se ji snažili podporovat, ale čím více času od vražd uplynulo, tím méně lidí si na ni vzpomene. A ona sama se zrovna nehrne někam do práce.
Když se jí ozve jakýsi spolek, který se věnuje různým vraždám v naději na osvětlení tehdejších událostí, Libby nakonec přijme - a vydává se tak zpět do minulosti s možností, že její bratr možná vrahem nebyl...

Měla jsem celkem velká očekávání, když jsem do Temných koutů šla. Jednak kvůli předchozím skvělým knihám, které Gillian napsala - ale také díky pěkně udělanému traileru a tématu. Byla jsem vážně celkem překvapená, když mě to vůbec nebavilo. 

Na začátku to ještě šlo - nejvíc mě na tom táhla Libby. Je to naprosto odlišná postava, než jako by člověk asi očekával. Jedním slovem: jedovatá. Její minulost je skutečně hrozná a nedá se tomu divit, ale něco na ní je... Způsob, jakým je otrávená a nepříjemná. Někoho by to asi otravovalo, v mém případě to bylo extrémní lákadlo. A po nějakou dobu taky to největší pozitivum celé knihy.
Děj byl rozdělený do dvou časových rovin - současnosti a minulosti. V minulosti se dalo nahlédnout do myšlenek jak Bena (Libbyina bratra), tak jejích sester anebo matky. To byla první věc, která mě absolutně nebavila - netuším proč. Působilo to na mě hrozně zdlouhavě a ačkoliv ano, bylo to zajímavé - nebylo to ono. Děj sice byl napínavý, ale pořád mi něco vadilo. V důsledku toho jsem Temné kouty četla na dva zátahy - poprvé jsem je odložila někde za polovinou a vrátila se k nim tuším až po roce.

Nebylo to sice nějak zvlášť špatné, ale ani úžasné. Děj byl dobře promyšlený, ale podání mi jednoduše nesedlo. Škoda. 

Četli jste Galveston anebo Temné kouty?
Pokud ano, jak se vám líbily?