sobota 4. června 2016

Co nového v knihovničce #10


(24. února 2015) Nahromadila se mi celkem slušná hromádka knih, proto jsem se rozhodla je trošičku rozdělit. Taky je fakt, že mi ty knihy chodily tak nějak průběžně a některé jsem dokonce zapomněla vyfotit, což zapříčinilo drobný nepořádek v mojí hlavě. Každopádně - dnes pro vás mám celkem zajímavou kombinaci knih (young adult a klasika vedle sebe, to je vskutku zajímavá kombinace, alespoň podle mě tedy) a musím uznat, že mě všechny opět neskutečně potěšily. Zvlášť pak kniha Jako zabít ptáčka, kterou jsem vyhrála u Madeleine z blogu CZ-Books ♥




Hned v první řadě tu mám právě Jako zabít ptáčka od Harper Lee. Po téhle knize jsem toužila celkem dlouho, nikde jsem ji nemohla sehnat a proto když jsem narazila na soutěž u Madeleine, tak jsem skoro jásala. O to větší potom bylo moje nadšení, když jsem tuhle krásku opravdu vyhrála.

Nebe je všude mi přišlo minulý týden, hodně jsem přemýšlela, jestli si ho vůbec přečíst, ale nakonec mě přesvědčily pozitivní recenze, takže uvidíme, jak se mi bude líbit. Námětově nevypadá špatně, ačkoliv na první pohled rozhodně není žádnou perlou (alespoň dle mého názoru, každý to přeci jen může vidět jinak) ale pozitivní recenze, přirozená čtenářská zvědavost a krásná modravá, jednoduchá obálka mě jednoduše přesvědčily.

Třetí v řadě je tu Serena - Když žena touží po moci. V tomhle případě je to kniha, kterou už jsem začala číst, ačkoliv uznávám, že jsem se příliš daleko nedostala. Na čtení toho mám teď skutečně moc a přednost mají samozřejmě recenzní výtisky, takže jsem ji po první kapitole musela neochotně odložit. Při čtení jsem ale měla skutečný šok. Příjemný, abych to upřesnila. Samotná postava Sereny je opravdu neskutečná. Poté, co už jsem přečetla nějaké ty Young Adult knihy a podobně jsem byla opravdu překvapená jejím charakterem, takže můžu bezpečně prohlásit, že na ni nikdy nezapomenu. Takhle silnou a výraznou osobnost jsem v knize opravdu nezažila.


Z jiného soudku, než tu obvykle mívám (ironie) je i nádherná Anna Karenina. Uznávám, že v povinné četbě jsem se k ní už nedostala, ale vždycky jsem si ji moc toužila přečíst. Navíc ji mám v tomhle nádherném vydání - hardback s přebalem (přebal na fotce ale nemám, sundala jsem si ho, abych si ji mohla vzít do Liberce - nikdy totiž nečtu knihu, která na sobě má přebal). Každopádně jsem skutečně zvědavá, jak se mi Anna Karenina bude líbit. Rozhodně to je něco jiného, než obvykle čtu - a upřímně na ni teď mám skutečně náladu víc, než na nějaký horor.

Oproti Anně Karenině je Stříbrná zátoka zase něco jiného, ale také se na ni dost těším. Mám tyhle knihy moc ráda, osobně je považuji za oddechovější čtení a je to příjemná změna, když člověk čte jen Young Adult anebo zase něco ostřejšího. I změna v čtení nikdy není na škodu ^^


Nově mám také zkompletovanou sérii Svět Tryllů, ze které jsem zatím četla jen první díl, ale moc se mi líbil. I s touhle sérií jsem měla celkem problém ji sehnat, protože byla skoro všude vyprodaná. Netuším čím to je, ale asi mám v tomhle ohledu skutečně nějakou zapeklitou smůlu, jinak už to nevidím. V poslední době jsem se některými Young Adult knihami jisté problémy (jako příklad bych mohla uvést knihu Nevítaní, hrozně jsem se na ni těšila a pak jsem se musela nutit, abych ji vůbec dočetla) ale u téhle série doufám, že se mi to nestane. Má originální námět, což se u Young Adult už příliš nestává, samo o sobě se šíří rychlostí požáru, takže jsou čtenáři neustále zahlcováni v podstatě tím samým.
Každopádně už jsou všechny tři krásky z téhle Tryllské série doma a hned jak budu mít čas a možnost, tak se do nich pustím. (Až po re-readingu prvního dílu, samozřejmě. Nejdřív by to totiž chtělo oživit události z prvního dílu, abych se vyhnula nepříjemným situacím se... zapomenutím)


Dívku z 6E jsem si chtěla přečíst, už když jsem si všimla, že ji bude nakladatelství Noxi bude vydávat. Díky svému námětu si mě získala prakticky ihned - a navíc má skutečně pěknou obálku. Je taková správně temná, navíc se mi opravdu líbí kombinace barev. A samozřejmě se podle mě skvěle hodí k samotné knize. Jsem dost zvědavá, jak se mi bude líbit, protože tak nějak vůbec netuším, co bych měla očekávat, ale o to bude moje čtení zajímavější.

Jako úplně poslední tu mám Plavbu smrti. Tu jsem už dokonce začala číst, a rovnou musím dodat, že bych si ji nikdy nepřečetla, nebýt Alexe a toho, že mi vyzradil celý děj, protože právě tím si mě tahle kniha získala. Nedostala jsem se v ní také příliš daleko, ale rozhodně můžu prohlásit, že tahle kniha stojí za přečtení. Je naprosto geniálně vymyšlená, dobře napsaná a nechybí ani vtipné chvilky, což mě velice mile překvapilo. Na druhou stranu je to o dost milejší, když vlastně tyhle severské krimi/thillery většinou nemusím a krimi pak obecně.






0 komentářů:

Okomentovat